Řekněme si to na rovinu: spoléhat se v roce 2026 na státní důchod je jako věřit, že vám někdo vrátí peníze za lístek na koncert, který se zrušil před deseti lety. Nebude to stačit. Demografická křivka neuhne, dětí se rodí málo a důchodový systém praská ve švech. Kdo si dnes neodkládá bokem, ten si v šedesáti nekoupí ani pořádný rohlík.
Proto od roku 2024 máme v Česku nový produkt: Dlouhodobý investiční produkt neboli DIP. A od té doby mi v Teplicích i okolí v jednom kuse zvoní telefon: „Andřeji, mám zrušit to staré penzijko a přejít na ten nový zázrak?“
Dilema DIP vs penzijní spoření se stalo národním sportem. Jenže lidé se rozhodují podle emocí nebo podle toho, co jim nabulíkovala paní na přepážce v bance. Pojďme si to rozebrat bez marketingových keců, s tvrdými daty a na příkladech ze života.
Co mají oba produkty společného?
Než se začneme bavit o tom, kde se tyto dva světy srážejí, pojďme si říct, co mají společného. A není toho málo.
- Daňové úlevy: U obou produktů si můžete od základu daně odečíst až 48 000 Kč ročně. To znamená, že vám stát na daních vrátí až 7 200 Kč ročně. To už je slušný příspěvek na letní dovolenou.
- Příspěvek zaměstnavatele: Zaměstnavatel vám může poslat až 50 000 Kč ročně, které pro něj navíc nepodléhají odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Pokud vám šéf dává příspěvek, vezměte ho. Odmítnout ho by byla hodně odvážná strategie.
- Zámek do 60 let: Obě řešení jsou určená na důchod. To znamená, že peníze jsou vázané do vašich 60 let a zároveň musíte spořit minimálně 10 let. Pokud peníze vyberete dřív, musíte všechny daňové výhody vrátit státu zpátky.
Tím ale podobnost končí a začíná tvrdá realita.
Hlavní rozdíly: Kde se láme chleba
Tady se dostáváme k jádru pudla. Srovnání DIP vs penzijní spoření je ve skutečnosti soubojem mezi garantovanou almužnou a svobodným trhem.
1. Penzijní spoření: Sladká past jménem státní příspěvek
Penzijko má jednu obrovskou výhodu. Když tam pošlete 1 700 Kč měsíčně, stát vám přihodí 340 Kč. To je okamžitý výnos 20 % ještě před tím, než se s těmi penězi vůbec cokoli stane. Žádný investiční produkt na světě vám nedá 20 % garantovaných státem.
Jenže pak přijde realita penzijních fondů. Tyto fondy jsou ze zákona velmi opatrné. I ty nejdynamičtější z nich mají problém dlouhodobě porážet inflaci. Co je vám platné, že vám stát dal na začátku pětistovku, když vám ji pak fondy sežerou na poplatcích za správu a jejich výnos sotva pokryje zdražování v obchodech? A to není strategie. To je sázka na pomalé chudnutí.
2. DIP: Svoboda, která nese ovoce
DIP žádný příspěvek od státu nemá. Nula. Ale dává vám něco mnohem cennějšího – naprostou svobodu. V rámci DIP si můžete koupit nízkonákladové . To jsou nástroje, které kopírují vývoj světové ekonomiky a dlouhodobě nesou kolem 8 % ročně.
Rozdíl mezi 3 % u penzijka a 8 % u DIPu se na horizontu 20 nebo 30 let nezdá jako moc. Ale schválně se podívejte na kalkulačku složeného úročení. Na konci vám v DIPu může přistát klidně dvojnásobek toho, co v penzijku. A to už je ten rozdíl mezi tím, jestli budete v důchodu sedět doma na zadku, nebo jezdit po výletech.
Myšlenkový oblouk: Co tedy vybrat v roce 2026?
Ve většině případů, které s klienty řeším, to není otázka „buď, anebo“. Nejlepší strategie je totiž zkombinovat to nejlepší z obou světů.
- Posílejte do penzijka přesně 1 700 Kč měsíčně. Proč? Abyste vycucli ze státu maximální příspěvek 340 Kč. Ani o korunu víc. Všechno nad tuto částku už v penzijku nedává žádný smysl.
- Všechno ostatní posílejte do DIP. Pokud si můžete dovolit odkládat víc než 1 700 Kč měsíčně, využijte DIP. Nakupte si tam globální akciové ETF. Nechte ty peníze reálně vydělávat a využijte daňové úlevy až do stropu 48 000 Kč ročně.
Pokud máte staré penzijko a zaměstnavatel vám na něj přispívá, rozhodně ho nerušte. Jen si zkontrolujte, jestli nejste v takzvaných transformovaných fondech (staré penzijko), které garantují „nezápornou nulu“. Ty totiž reálně prodělávají kalhoty. Přechod do nových účastnických fondů je otázka pár podpisů.
Pokud si nejste jistí, jak máte své smlouvy nastavené, nebo jestli vám v nich peníze spíš nerezaví, zastavte se. Jako finanční poradce se na to rád podívám. Podobně jako u nebo u auditu pro , i u penzí platí jedno pravidlo: čím dříve se o své peníze začnete starat sami, tím méně vás jich stát a banky stihnou připravit. První konzultace je u mě vždycky zdarma.
Co udělat hned teď?
- Najděte smlouvu o penzijním spoření a podívejte se, kolik tam posíláte vy a kolik zaměstnavatel.
- Ověřte si, v jakém typu fondu vaše peníze leží (jestli transformovaný, nebo účastnický).
- Pokud si odkládáte na důchod víc než 1 700 Kč měsíčně, napište mi – založíme DIP a začneme vaše peníze konečně reálně zhodnocovat.